Lokalita Lamanai je jednou z nejstarších nepřetržitě obývaných mayských lokalit v Belize, a to od roku 1500 př. n. l., kdy se zde pěstovala kukuřice, až do roku 1680 n. l. Název "Lamanai" znamená ponořený hmyz. Archeologové si však v roce 1978 uvědomili, že františkánští mniši název zkomolili z "Lam'an/ayin" na "Lamanai" a že přidáním správné přípony "ayin" se význam názvu změnil na ponořený krokodýl, což je závěr, který podporuje velké množství vyobrazení krokodýlů nalezených v Lamanai, včetně figurek, keramických ozdob a pokrývky hlavy 13 stop dlouhé vápencové masky nalezené na chrámové plošině ze 6. století. Lamanai, které se rozkládá na 950 arů (jádro lokality má rozlohu asi 12 čtverečních kilometrů), je jedním z největších mayských obřadních nalezišť v Belize a zahrnuje více než 100 menších staveb, míčové hřiště a asi 12 hlavních budov, především Chrám masky, o němž se předpokládá, že je olméckým bohem neboli Kinich Ahau, mayským bohem slunce, Chrám jaguářích masek a Vysoký chrám (tzv. kvůli své výšce).
Lamanai se svým uspořádáním značně lišil od většiny ostatních mayských nalezišť v Belize, která byla zpravidla uspořádána do náměstí kolem obřadní stavby. V Lamanai však byla většina obřadních budov postavena podél západního břehu Nové řeky a laguny Nové řeky, přičemž obytné stavby se nacházely na severu, západě a jihu. Prozkoumáno bylo jen asi 5 % lokality a velká část zůstává zasypána nebo zakryta džunglí a křovím.
