Botanická zahrada Villa Beuca

Botanická zahrada Villa Beuca, která se nachází na západním svahu kopce Beuca, byla založena v roce 2002 obcí Cogoleto s cílem chránit typické rostlinné prostředí Ligurie. Rozkládá se na ploše 34 000 metrů čtverečních a je rozdělena na tři hlavní části - Didaktickou římsu, Spontánní římsu a Ambienti Liguri - které umožňují vyčerpávající pohled na ligurskou flóru na malém prostoru.

Součástí zahrady je také herbář, který si lze prohlédnout na zvláštní žádost: byl založen v roce 2003 a v současné době obsahuje více než 80 taxonomických jednotek uspořádaných podle kanonických kritérií ochrany a klasifikace.

Botanická zahrada je také velmi bohatá na faunu, zejména na avifaunu, takže je velmi vhodným místem pro pozorování ptáků.

Jeho řízením pověřila obec sociální družstvo Cooperativa Sociale Il Giunco Onlus, později sloučené do družstva Cooperativa Sociale Il Rastrello, které zaměstnává částečně znevýhodněné pracovníky s mentálními a sociálními problémy.

Fóra. Ligurské prostředí botanické zahrady se skládá z rekonstrukcí charakteristických prostředí různých nadmořských výšek, od mořské hladiny až po hory: mořské útesy, středomořské křoviny a garrigue, spontánní orchideje, vlhké prostředí, ligurské borové lesy, teplomilné kaštanové lesy, horské lesy, skály a skalní útvary, hadcová flóra a antropická oblast olivových hájů.

Spontánní les se rozkládá na ploše přibližně 11 000 md, kde je porost ponechán ve spontánním stavu a provádějí se pouze drobné udržovací práce, včetně odstraňování borovic, které odumřely na nemoci, úpravy cest a kartáčování nejzajímavějších druhů. Patří mezi ně dvě rostliny, které tvoří zvláštní asociaci: černohlávek černý (Schoenus nigricans) a afylanthes (Aphyllanthes monspeliensis), které se v Itálii vyskytují pouze na kamenitých, dobře odvodněných půdách Ponentské riviéry až po Cogoleto a na několika dalších místech v Apeninách a v oblasti Brescie.

Didaktický prostor zabírá asi 3 500 metrů čtverečních a je věnován různým hlubším studiím, jako jsou druhy se středomořskými znaky, ale pocházející ze vzdálených zemí, například z Kalifornie a Austrálie; okrasné druhy rozšířené na Ligurské riviéře; palmy, tzv. primitivní druhy rostlin ("živé fosilie") a další; zde se nachází knihovna s herbářem a sbírkou knih s přírodní tematikou, která se využívá pro výstavy, veřejné přednášky, kurzy, prezentace knih a vzdělávací semináře.

Fauna. Díky přítomnosti různých rostlinných mikroprostředí s různými rostlinami je botanická zahrada osídlena velmi bohatou drobnou faunou a flórou. Z hmyzu je zajímavá populace vážek, v okolí obou mokřadů, viditelná v létě, s desítkou jedinců, včetně Calopteryx virgo, Coenagrion tenellum, Lestes viridis, Orthetrum cancellatum, Anax parthenope a A. imperator, Sympetrum fonscolombei, Crocothemis erythraea. Vyskytují se zde také středomořské eskulentní žáby a stromové žáby a z plazů gekončík bradavičnatý.

Charaxes jasius, motýl, který se na Ligurské riviéře vyskytuje spíše výjimečně, je v zahradě také hojně zastoupen, a to díky existenci několika jahodníků (Arbutus unedo), na nichž probíhá jeho larvální cyklus.

Velmi pestrá je i volně žijící avifauna: hnízdí zde rákosník obecný (hnízdí v křovinatém porostu vřesu), pěnice Moltoniho, vrabec osamělý (ve skále pod ním) a kvakoš noční, příležitostně hnízdí rákosník obecný (v přilehlých teplomilných houštinách), budníček menší a pozoruhodný kalandr (v roce 2003). Nedaleko, v dolním údolí řeky Arrestra, hnízdí více či méně pravidelně poštolka obecná, krahujec obecný, krahujec obecný, střízlík obecný, hrdlička zahradní a chocholouš obecný, hojně se zde vyskytují také pěnkavy, jako je pěnkava obecná, pěnkava obecná, sýc rousný, pěnkava zelená a čížek obecný.

V zimě, při podzimním tahu a ještě více při jarním tahu lze pozorovat i mnoho dalších ptáků: skřivany, drozdy zpěvné, voskovky, kvíčaly, sýce rousné, sýce rousné, lejsky bělokrké, lejsky šedé a velké, na tahových zastávkách dudky chocholaté, včelojedy a mnoho dalších jen při průtahu. Na lokalitě se vyskytují také četné tahy vlaštovek, kuňky obecné, střízlíka obecného a stěhovavých dravců, včetně káně lesní, orla mořského (který zde také hnízdí) a luňáka bahenního.