Top of the World
Město, známé v 5. stol. především postavami Parmenida a Zenona, zakladatelů slavné eleatské filozofické školy, dosáhlo v helénistické době a po většinu doby římské (konec 4. stol. př. n. l.) období velkého rozvoje. - 5. stol. n. l., kdy se její název změnil na Velia. Ve středověku se osada stáhla na Akropoli, kde byl postaven hrad. architektonické stavby antického města jsou ponořeny do rozsáhlé oblasti středomořských křovin a svěžích olivových hájů a tvoří tak nádhernou kombinaci archeologie a přírody.Prohlídková trasa, vybavená naučnými panely, začíná v dolním městě, kde většina staveb pochází z helénistického a římského období. Vstupní cesta vede podél 5 km dlouhých městských hradeb, které byly postaveny již v 6. století př. n. l. a svou současnou podobu získaly až výstavbou asi 30 věží na konci 4. století př. n. l., které měly zadržet postup Lukanů. Před hradbami se nachází nekropole z doby císařské (1.-2. stol. n. l.), z níž jsou patrné jednotlivé pohřby a pohřební ohrady, v jejichž rámci se shromažďovaly různé depoty. Vlastní přístup do města je přes Jižní přístavní bránu, kterou chrání čtyřhranná věž, u níž lze rozlišit dvě stavební fáze: první z první poloviny 5. století př. n. l., rozpoznatelnou podle rovnoběžníkových pískovcových kvádrů umístěných ve spodní části, druhou, datovatelnou do 3. století př. n. l., na kterou byly použity konglomerátové kvádry. Při procházce po ulici Via di Porta Marina lze po pravé straně spatřit veřejnou budovu, kterou tvoří trojramenný kryptoportikus, datovatelný do augustovské doby (31 př. n. l.). - 14 n. l. s přestavbami během 2. století n. l.), který byl různě interpretován jako gymnázium, lékařská škola nebo jako sacellum císařského kultu, vzhledem k nálezu četných herm a soch věnovaných místním lékařům a portrétním hlavám císařské rodiny. blok nalevo od Porta Marina má naproti tomu obytný a obchodní charakter a tvoří jej nejméně čtyři domy z císařské doby sestávající z centrální místnosti s nádrží na sběr vody, na kterou se otevírají ostatní místnosti. Odbočíme-li doprava, pokračujeme směrem k Masserii Cobellis, kde se objevila rafinovaná budova veřejného charakteru z poloviny císařského období, která se vyznačuje scénografickým uspořádáním na dvou úrovních a pečlivým hledáním symetrií. Podél centrální osy budovy se totiž nacházelo nymfeum a bazén ohraničený stupni cihlových schodů a obložený částečně dochovanými mramorovými deskami.Při návratu směrem k Porta Marině projdeme kolem dvou bloků z helénistického a pozdně císařského období a dojdeme k Posvátné studni z helénistického období, snad zasvěcené Hermovi, neboť řecká písmena ? (eta - rho) vyrytá na skalním výchozu. Při procházce po Via di Porta Rosa můžeme navštívit Terme Adrianee (2. stol. n. l.), kde je k vidění několik místností kalidária a sál frigidária, zdobený nádhernou mozaikou s černobílými dlaždicemi zobrazujícími zvířata a mořské příšery. Pokračujeme-li po svahu vpravo nahoru, najdeme tzv. agoru, v poslední době interpretovanou jako svatyni zasvěcenou Asklépiovi, lékařskému a léčitelskému božstvu, která se rozkládá nejméně na třech úrovních, z nichž ta spodní má velké obdélníkové těleso, ze tří stran obklopené portikem a u vchodu zdobené fontánou. Veřejná stavba z 2. století př. n. l. využívala vodu z pramene Hyele, který najdeme o něco výše, kde byl v helénistickém období vybudován termální komplex, z něhož se dochovala vyhřívaná místnost, v níž jsou patrné systémy vedení páry, velký obdélníkový bazén pro horké koupele a místnost pro malé terakotové vany, určené k individuálnímu koupání v sedě. Cesta Porta Rosa ústí do velké rokle, která umožňovala průchod do neprozkoumané jižní čtvrti. Ocitáme se ve skutečném umělém průsmyku, kde v 60. letech 20. století Mario Napoli objevil Porta Rosa, skvělý příklad využití oblouku Řeky. Stoupáme směrem k Akropoli a nacházíme nejstarší osadu Velia (6. stol. př. n. l.), z níž jsou patrné zbytky obydlí seřazených podél cesty, opuštěné a zahlazené v 5. století, aby umožnily výstavbu veřejných, občanských a církevních budov. Z nich se na akropoli částečně dochovalo divadlo postavené v římském období na zbytcích staršího, chrám, jehož datum ani božstvo, jemuž byl zasvěcen, nejsou známy, a budova s portikovým průčelím sloužící náboženským potřebám. Budovy akropole byly poškozeny ve středověku, kdy zde byl postaven hrad. Z tohoto období se dochovala věž Angevinů, zbytky hradeb a dva kostely, Palatinská kaple a kostel Santa Maria. Od akropole je možné absolvovat sugestivní trasu po hřebeni kopce, která vám umožní navštívit malé posvátné prostory se stavbami z helénistického období a úseky soudobých hradeb.
