Když vzniklo umělé jezero, voda zaplavila malou vesnici a všichni obyvatelé museli být evakuováni. Pro výrobu vodní energie bylo rozhodnuto využít jezera Resia di Curon a San Valentino alla Muta. Vytvoření velké hráze spojilo první dvě předchozí jezera a zatopilo vesnice Curon a části Resia, stejně jako bývalé vesnice Arlung, Piz, Gorf a Stockerhöfe. Obyvatelé těchto vesnic byli nuceni opustit své domovy a půdu. V létě 1950 byl projekt dokončen, budovy zničeny a nakonec zatopeny vodou. Zachráněna byla pouze románská kostelní věž ze 14. století, protože je pod památkovou ochranou.V závislosti na stavu vody je dodnes patrná horní část zvonice. Událost je opředena mnoha legendami, ale nejen proto je jezero oblíbeným cílem výletů a exkurzí.Legenda praví, že v určitých dnech je ze dna jezera stále slyšet zvonění zvonice.
